Poslední osobní blog ...

Není to v generaci, je to v nás

25. května 2015 v 1:24 | Elemona |  Téma týdne
Toto je článek k tématu týdne "Z generace na generaci".

Generaci od generace jsou lidé jiní, přestože si z generace na generaci předáváme naše vlastnosti. Nebo že by ne? Že bychom nebyli moc rozdílní či si nepředávali zas tolik vlastností? Je opravdu "dnešní generace" tak špatná? A proč bych nechtěla být taková, jako moji předci?


Je jisté, že po našich předcích dědíme krom případného majetku, o kterém tu nebude řeč, především naše vlastnosti. Jak fyzické (vzhled), tak psychické (části naší osobnosti). Ovšem pozor - nikdy nejsme osobnostně (a ani vzhledově) stejní, jako naši rodiče, naši předci. Mně například přijde, že jsem zdědila nějakou vlastnost asi od každého z mých předků - počítaje rodiče i prarodiče. Od taťky technické nadání a trochu té dobrodružné povahy. Od mamky citovou povahu a druhou trochu dobrodružné povahy. A tak dále, včetně negativních vlastností, o kterých bych se tu raději nerozepisovala - buďme pozitivní. Mrkající

Přesto, pokud byste mě znali alespoň z poloviny tak, jak se znám já sama, asi byste neřekli, že jsem po někom z mých předků. Možná co se týče nějaké konkrétní vlastnosti ano, ale jinak jsem jedinečná osobnost a toho si cením. Každý jsme jedinečná osobnost - proto jsem psala, že dědíme jen část naší osobnosti. Nevím, jestli je tenhle druh dědičnosti daný jen výchovou, nebo i geneticky. Jedno je ale jisté - naši osobnost (vlastnosti) vytváří také naše okolí a především - my sami. Každý z nás může být takový, jaký chce být - tedy v mezích reálnosti a při nemalé snaze toho docílit. Já sama se neustále měním - bohužel ne tak rychle, jak bych si přála, ale všechno chce svůj čas. Mrkající A moje půlelfí povaha? Abych se přiznala, nemám páru, po kom jsem ji zdědila. Snad ode všech něco, ale myslím, že je to především moje zásluha, moje rozhodnutí, moje povaha, moje cesta... Usmívající se

Často slýchám, jak především členové "starších generací", tj. naši rodiče, prarodiče, říkají o "dnešní mladé generaci", jak je špatná. Tedy většinou ne až takto hrubě a důrazně, ale tak nějak to zjednodušeně takhle vyplyne. Třeba když je řeč o mladých lidech školou povinných (takže navštěvujících základní školu) kouřících cigarety v parku. Myslíte, že to naši rodiče nedělali? Věřte, že někteří určitě ano. A já, patříc do té "mladší generace", se můžu hrdě a pravdivě přiznat, že jsem to nedělala. Ani teď ne. Není důvod. Usmívající se

To co nás možná ovlivnilo a odlišuje, je "doba", lépe řečeno "období". Mění se technologický a psychologický pokrok lidstva - můj pohled je takový, že jsme s postupem času v obou oblastech vyspělejší. V dnešní době je, především díky internetu, daleko lepší dostupnost informací, než v dobách minulých, z čehož plynou různé důsledky. V dnešní době většinou není problém informaci najít, ale z nalezených informací vybrat tu správnou. Díky tomu jsou lidé vzdělanější, ale mají zato méně volného času, protože těch informací je prostě hodně. Podobně je to např. s potravinami a různým zbožím. V dobách dřívějších byl relativní dostatek peněz, ale nedostatek zboží. V dnešní době je zboží tolik, že mnohdy scházejí zase ty peníze. Nemohu říct, že by se něco nějak zásadně změnilo za cca. dvě desítky let mého života, ale z vyprávění starších můžu usoudit, že zde dřív byly také různé restrikce z důvodu války či totalitního režimu. Kdo zažil, ví své, je to vždy na delší vyprávění. Mlčící Ale myslím si, že v současnosti žijeme v jedné z nejlepších dob vůbec.

Co bych ale chtěla, aby bylo poselstvím tohoto článku? Každá generace je trochu jiná, především díky době a napodobování ostatních. Ale sami mezigeneračně vlastně nejsme moc odlišní. Od svých předků leccos dědíme, ale jsme všichni jedineční. Ač nám může připadat, že "ta a ta generace je taková a taková", neměli bychom soudit generaci jako celek. A především - neměli bychom se snažit ostatní nějak ovlivňovat ani k nim mít předsudky (dle "jejich generace"). To, že bylo v "naší době" něco zvykem, vůbec neznamená, že to bude zvykem i v dalších generacích. To, že je něco v současné době zvykem, vůbec neznamená, že ten zvyk musí dodržovat všichni. Nejlepší je navzájem si naslouchat, učit se navzájem i mezi různými generacemi, využít získané informace, ale být sami sebou a přitom se nesnažit ovlivňovat ostatní. Mrkající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama