Poslední osobní blog ...

Anonymita

20. září 2015 v 23:45 | Elemona |  Téma týdne
Toto je článek k tématu týdne "Anonymita".

Anonymita, to je docela často diskutované téma. Anonymita na internetu, anonymita na blogu, na sociálních sítích, ale i v reálném životě, anonymita ve městě, v přírodě, ... A teď, kde začít? Usmívající se


Anonymita na internetu

Začněme tím asi nejdiskutovanějším - anonymitou na internetu. Podle mě je super, že je internet anonymní - tedy alespoň jeho podstatná část (stránky, které nevyžadují registraci s ověřením identity). Do anonymní části nepatří weby jako internetové bankovnictví, různé obchody, kde si něco objednáváte (a všeobecně služby, kde něco platíte), služby mojeID, Aukro a často také sociální sítě. I když u těch sociálních sítí je to jen částečně. Dle podmínek některých sociálních sítí (Facebook, Google+, apod.) se zde musíte registrovat svým platným občanským jménem, což z nich dělá neanonymní weby. Jelikož je to ale relativně těžko vysledovatelné, někteří se tam registrují pod falešnými jmény nebo přezdívkami. Já také. Usmívající se

Myslím si, že čím méně se vaše jméno (a další osobní údaje) vyskytnou na internetu, tím lépe. A také, že být na internetu snadno nalezitelní je nebezpečné, s výjimkou případu, kdy si umíte dostatečně dobře kontrolovat, co všechno se o vás dá najít. Což ale vůbec není jednoduché. Když se pak například ucházíte o zaměstnání, zaměstnavatelé občas dělají to, že si vaše jméno zadají do internetového vyhledávače a někdy i do vyhledávačů sociálních sítí. To, co najdou, bohužel může ovlivnit jejich úsudek.

Anonymita na internetu je prostě super. Můžete se účastnit diskuzí a prezentovat svoje názory, aniž by se vám pak za ně někdo smál do očí. Může vám někdo sice nadávat v diskuzích, ale to není tak strašné, jako když se s někým takovým (pro tyto lidi se tak trochu vžil název "hejtři" - převzato z anglického "hater" = "ten, který nenávidí") musíte stýkat v reálném životě. Internet a diskuze na něm mají jednu velkou výhodu - dají se vypnout. A s nimi i hejtři. A anonymita má jednu obrovskou výhodu - nemusíte mít jen jednu jedinou identitu - v každé diskuzi můžete vystupovat pod jinou přezdívkou - pod kterou vás hejtři neznají. Já jich mám také několik - třeba jste už někde četli článek, který jsem psala já, ale pod úplně jinou přezdívkou. Mrkající V tom je to pravé kouzlo internetové anonymity.

Jediné, v čem je možná, a to opravdu jen možná, internetová anonymita na škodu, je chování zmiňovaných hejtrů. Jak jsem už psala, hejtři jsou lidé, kteří vás nenávidí a nadávají vám v diskuzích. Někteří se v tom vyloženě vyžívají a cílené vyhledávají na diskuzích konflikty a nadávají ostatní. Pro ně se také vžil název trolové (nevím, z jakého jazyka či významu). Je smutné, že takovíto jedinci existují. Každopádně jsou, dalo by se říct, nemocní, a jejich projev nemá žádnou váhu, protože při něm nejsou schopní používat zdravý rozum. To byste si měli všichni uvědomit, než si začnete dělat těžkou hlavu z toho, že vám někdo na internetu nadává.

Trolové a hejtři údajně využívají právě anonymity internetu k tomu, aby mohli beztrestně komukoliv nadávat a kdyby se to obrátilo proti nim, prostě zmizí. S tím můžu souhlasit zhruba z poloviny. U některých určitě platí to, že kdyby nevystupovali anonymně, nedovolili by si k ostatním to, co si "zahaleni anonymitou" dovolují. Ale z vlastních zkušeností vím, že existuje spousta jedinců, kteří jsou vám schopní říct přímo do očí (tedy neanonymně) takové nadávky, které by se i s těmi nejhoršími z internetu mohly hravě srovnávat. Co se týče obrany, pravděpodobně nejlepší je tzv. nekrmit troly. To znamená, nereagovat na jejich příspěvky (nadávající, sprosté, nekonstruktivní, bez hlubšího významu, ...) a případně (pokud jste správce diskuze) je i mazat. Pokud je diskuze moderovaná (jako např. komentáře zde na blogu), stačí takový příspěvek prostě neschválit. Jakmile trolové vidí, že o jejich příspěvky není zájem, jdou většinou jinam. Druhou možností je vystopovat je, něco o nich (pokud možno s jistotou) zjistit a napsat jim to. Pokud je to někdo, kdo se schovává právě v anonymitě, raději půjde jinam, než být prozrazen.


Ono to totiž s anonymitou na internetu není tak úplně jisté, jak by se mohlo zdát. Při prohlížení jakékoliv webové stránky totiž za sebou zanecháváte jakousi "stopu", díky které se dá zjednodušeně řečeno identifikovat počítač, ze kterého jste připojeni - nebo se dá také zjistit docela přesná poloha na mapě. To by trolové měli vědět. Sice to není jednoduché a dá se to určitým způsobem "zamaskovat", ale nebudu zde zabíhat do podrobností. Mrkající

Anonymita na sociálních sítích

O sociálních sítích jsem se zmínila výše, jen bych chtěla zdůraznit riziko neanonymní registrace a jejich používání. Facebook, Google+ a jiné sítě pravděpodobně používáte k tomu, abyste kontaktovali lidi, které znáte (případně i k seznámení s jinými). Pokud použijete přezdívku a sdělíte adresu svého profilu kamarádům, budou ji znát, přidají si vás a můžete komunikovat. Pokud odhalíte svoji identitu, bude si vás moci kdokoliv jen podle jména a příjmení vyhledat a zjistit o vás dost informací.

Dále byste si měli dávat pozor, co všechno o sobě sdílíte a zda to sdílíte veřejně. Nejvíce vám asi řeknou následující dvě videa s titulky:



Anonymita v reálném životě, ve městě

V "reálném životě" (tzn. mimo internet, fantazii, apod.) je to s anonymitou o poznání horší. Sice kolemjdoucí nevědí, jak se jmenujete, neznají ani vaši přezdívku. Vidí vás však přímo fyzicky, jak vypadáte, jak jste oblečení, jak se pohybujete, podle čehož se dá do určité míry člověk poznat i ve chvíli, kdy mu nevidíte přímo do obličeje. Když už jsme u toho obličeje, tak díky počítačovým programům, co umí rozpoznávat obličeje, díky městským kamerám a díky sociálním sítím a/nebo registru obyvatelstva, jde zjistit i to vaše jméno (a další údaje), aniž byste to komukoliv řekli. Tedy v tomto případě naštěstí jen těmi, kteří mají k záznamům z kamer přístup.

Zkrátka v reálném světě se nemůžete pouštět do rozhovorů s tím, že můžete kdykoliv zmizet, zamést po sobě "stopy" a vrátit se s tím, že vás nikdo nepozná.

Anonymous

Teď trošku odbočím, ale ne od tématu. Nejspíš jste už slyšeli o velké skupině lidí, kteří si říkají Anonymous. Slovo je z angličtiny a znamená to jednoduše - Anonymní. Dalo by se říct, že jsou anonymní na internetu i v reálném světě. Anonymous je mnohem více myšlenka, než nějaká organizace. Kdokoliv může být Anonymous. Třeba i váš soused, kamarád, nebo třeba vy. Usmívající se Přesto ale mají Anonymous tak nějak zhruba něco společného: bojují za lidská práva, proti vládám a velkým korporacím, proti omezování internetu. Protestují a bojují jak pomocí internetu, kde se umí dobře skrývat, tak v reálném světě na demonstracích, kde nosí masky, takže jsou i tam anonymní.

Proč tu píšu o Anonymous? Protože se to týká tématu a Anonymous mě fascinují. Tím, jak se umí dobře skrývat, a především tím, že bojují za správné věci. Usmívající se


Anonymita na blogu

Anonymita je vlastně jeden z hlavních důvodů, proč píšu tenhle blog. Usmívající se Ráda se s vámi, čtenáři, podělím o své názory, vědomosti, povídky, co jsem napsala, a jiné články. Ráda napíšu občas i něco o sobě. Ale lidé jsou většinou jiní, než já, a mají tendenci se mi za některé názory smát, říkat, že to je špatné a různě mě poučovat. Když se vám blog nelíbí, prostě odejdete. Ale mám pocit, že lidé, kteří mě znají osobně, mají tendenci mě neustále měnit k obrazu svému. Taková, jako oni, ale opravdu být nechci. Takže se většinou pohádáme a mě to pak mrzí, protože já se snažím ostatní tolerovat, i když dělají něco, co třeba zrovna nechápu.

Zkrátka, blog je pro mě místo, kam si nepouštím otravné lidi a také ho, až na výjimky, nespojuji s lidmi z reálného života. Mrkající

Anonymita v přírodě

Ráda se procházím v přírodě, hlavně v lese, a tak jsem si řekla, že sem toto prostředí také zahrnu. Sice se v přírodě necítím tak anonymně, jako na internetu, ale "anonymněji", než ve městě. Vlastně je to z pohledu anonymity takové město bez kamer a s minimálním počtem lidí. Smějící se

Anonymita ve fantazii

Další místo, kde se ráda procházím, je moje fantazie. Tady se snad ani nedá mluvit o nějaké neanonymitě. Můžu být kdekoliv, můžu být kýmkoliv, i když ne fyzicky. A to relativně nezávisle na mojí fyzické poloze. Mrkající

Jak vidíte, anonymita je opravdu obsáhlé téma, doufám, že se mi ho podařilo alespoň zčásti tak nějak pojmout. S vyplazeným jazykem Jestli k tomu chcete někdo něco dodat, napište komentář - klidně i anonymně, ale žádné troly, prosím. Mrkající
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama